1. Něco změňte

Jednou za čas mi pomáhá jednoduše udělat nějakou změnu. Upravit pracovní stůl, nebo ho alespoň důkladně uklidit. Položit si vedle monitoru květináč s novou rostlinou nebo upgradovat některou z periferií PC. Často mi pomáhá při práci začít používat novou internetovou službu nebo se poohlédnout, zda některý ze software, které používám, nemá novou, lepší alternativu. Rád poznávám nové, díky tomu se mi i daří udržovat pozornost byť při rutinní jinak nudné práci. V nouzi je fajn alespoň změna wallpaperu na což je vynikající multiplatformní Wally, který jí dokáže mněnit automaticky podle vámi zadaných parametrů (mě se například osvědčilo nastavení wallpaperů z Bingu s klíčovými slovy “nature” a “wallpaper”).

2. Zvuková kulisa

Nejsem typ člověka, který by mohl mít při práci puštěnou hudbu nebo dokonce televizi jako kulisu. Rozptyluje to mojí pozornost a působí spíš rušivě. Ale je na druhou stranu škoda, když je úplné ticho a nějaká nevtíravá zvuková kulisa na pozadí by práci jen zpříjemnila. Našel jsem ideální kompromis v podobně relaxačních zvuků přírody, kdy si můžete pustit nádherné nahrávky ze série Relax With Nature, kde najdete vždy zhruba hodinové (a tedy dostatečně pestré) zvukové stopy z různých míst a koutů přírody (samozřejmě pravděpodobně zinscenované kvůli pestrosti a kvalitě, ale to nevadí). Skvělá je bouřka, prales, déšť v lese nebo horský potok. Mým jednoznačným favoritem jako pracovní kulisa je ale Monastery Garden se zpěvem ptáků, kteří jsou běžně slyšet u nás v krajině. Jen se zkuste zaposlouchat a hned budete mít lepší náladu…

Autoři Gowally se bohužel zaměřují jen na americké uživatele a tím pádem i na telefony které se v americe používají. Jediná Gowalla aplikace pro iPhone (a už i pro Android, díky Carnero) obsahuje všechny featury, jako upload fotek ke spotům a krom nich existují aplikace již jen pro Blackberry, Android a Palm. O oficiální podpoře Symbianu nebo snad jiných telefonů jen s Javou autoři neuvažují ani do budoucna, protože je podle svých slov sami nepoužívají a jsou v zámoří minoritní. Pozitivní zprávy nejsou ani o Windows Mobile nebo Maemo. Alespoň je zde univerzální alternativa v podobě mobilního webu m.gowalla.com, kde stačí prohlížeč s podporou Geolocation API a můžete si Gowallu zahrát. Pro Symbian lze použít poslední betaverze Opery Mobile, pro Windows Mobile by měl fungovat prohlížeč DorothyBrowser.

Problém mobilní verze webu je ten, že je velice pomalý, plný javascriptu a než se občas načtou detaily spotu, už jsem někde jinde. Pár věcí v ní nefunguje (možná jen problém v kompatibilitě s Operou Mobile) a je to spíš nouzovka na vyzkoušení, než dlouhodobé používání.

Dalším problémem je, že Gowalla velmi rychle omrzí. Checkovat spoty můžete až do vzdálenosti jednoho kilometru od místa kde jste a tím pádem ani nemusíte vidět na místo, kde se checkujete. Stačí sednout do MHD a checkovat vše kolem, co vám síly a rychlost aplikace stačí. Bohužel 1 km je až příliž a na takovou vzdálenost trochu ztrácí ona geolokace smysl. Vztah k checknutým místům je nulový, poznámky k nim píše málokdo, fotografie kvůli malé podpoře neposílá skoro nikdo.

Můžete sice sbírat odznáčky za checknutí určitého počtu určitých typů míst nebo sbírat a vyměňovat předměty, které přidáváte do své kolekce, což je asi to nejzábavnější. Ale tím že předměty získáváte velice lehce a „zadarmo“ jen checkováním třeba na stejných míste, kde jste již byli, to také postupně ztrácí na atraktivitě.

Geolokační hry jsou ještě mladé a těším se co přinese budoucnost. Osobně očekávám, že brzy přijde někdo s geolokační hrou ve stylu RPG, kdy se svou virtuální postavou uloženou v mobilu budete chodit po reálném světě a na základě aktuální pozice budete plnit questy, získávat zkušenosti a svou postavu zdokonalovat, podnikat výpravy se svými přáteli (třeba společnými silami zabít draka a získat poklad), bojovat mezi sebou a nebo prožívat připravený příběh. Takový geolokační world of warcraft. Nebude to tak jednoduché jako vytvořit síť statických spotů bez souvislostí a nepůjde nechat takový svět vytvořit komunitu uživatelů, možná to nebude ani free hra, ale bude to konečně pravé využití geolokace a to teprve bude něco…

Kdo to vlastně je Ben Goldacre? Ve zkratce je to vystudovaný lékař (psychiatr) který je v současnosti známý především jako publicista listu The Guardian, kde má pravidelný sloupek s názvem Bad Science na jehož motivy kniha vznikla. Všímá si jakým způsobem lidé vědu zneužívají, jak se jí snaží obcházet a na konkrétních příkladech pak Ben šíří osvětu mezi prostým lidem. Na první pohled mi byl sympatický.

V úvodu knihy se zabývá tím, jak se správně dělají testy a experimenty. To je totiž základem dnešní vědy, která je postavena na důkazech a tyto důkazy musí být metodicky přesné, zdokumentované a díky tomu nezpochybnitelné. K tomu abyste například provedli experiment mapující účinky nového léku, ho musíte vždy porovnat s kontrolní skupinou, jež dostane placebo. Účastníky musíte do skupin rozdělit náhodně a ani účastník ani ten kdo lék podává nesmí vědět, zda má v ruce placebo či testovaný lék. Pokud není splněna byť jen jedna podmínka, není výsledek testu relevantní a můžete ho víceméně hodit do koše. To hned ilustruje na konkrétních příkladech a dokládá, jak moc mohou být výsledky odlišené při nendodržení té které podmínky (čehož je právě často využíváno různými pokoutnými léčiteli nebo homeopaty).

Další velice zajímavá kapitola je věnovaná právě homeopatii, ukázkovému odvětví, které manipuluje lidmi, přičemž neexistuje seriózní důkaz, seriózní test, který by doložil, že je homeopatie účinější než placebo. Mimochodem věděli jste například, že homeopatie je založená na ředění účinné látky a běžná koncentrace „účinné“ látky v běžném homeopatiku odpovídá jedné molekule v bazénu vody ve tvaru koule, která má průměr stejný jako je vzdálenost Země od Slunce?

Když už jsem zmínil pojem placebo, tomu se věnuje celá další kapitola, kterou jsem zhltnul jedním dechem. Fenomén placebo je totiž něco opravdu úžasného (a také zneužitelného pro obhajobu homeopatie a nejrůznějších zázračných doplňků stravy) o čemž jsem neměl ani tušení. Například bylo dokázáno pomocí testů, že dvě placebo pilulky mají větší efekt než jedna placebo pilulka nebo že placebo s příchutí soli má proti bolesti větší efekt než placebo s příchutí cukru. Bylo dokázáno, že na účitek léku má efekt i to, co si o daném léku myslí lékař, který vám ho předepisuje. Či bylo dokázáno, že placebo efekt se projevuje i u malých dětí a dokonce i u zvířat. A tak dále, v kapitole o placebu je jedna zajímavost za druhou a síla lidského podvědomí je velice pozoruhodná.

A v tomto duchu pokračuje kniha dále. Dozvěděl jsem se mnoho zajímavostí, třeba o tom, že antioxidanty nejsou takový zázrak jak dnes slýcháme ze všech stran nebo že tělo rozhodně nefunguje tak, že pokud máme nedostatek nějaké látky, stačí jí sníst dostatečné množství a tělo si ho doplní ze stravy či z doplňků stravy. Příjemné je, že je kniha napsaná velice čtivě a autor většinou jen nenapíše vlastní názor, ale sesumíruje na dané téma provedené testy a experimenty, a prezentuje jejich výsledky.

Ještě mi pár kapitol k dočtení zbývá, které si šetřím, neboť si knihu opravdu užívám. Těším se třeba na kapitolu s názvem „proč chytří lidé věří hloupým věcem“ nebo o tom, jakými manipulátory jsou média (známá věc, ale zajímá mě Benovo podání). Líbí se mi, jak dokáže jednoduše vystihnout podstatu věci a jakým způsobem dokáže argumentovat. Kniha bohužel zatím nevyšla v českém překladu, ale pokud vám nevadí angličtina, můžete si jí koupit třeba zde. Díky předchozímu nákupu mám k dispozici asi deset 10% slev, pokud máte zájem a budete nakupovat (cokoliv) na Bookdepository, určitě napište.

Populárním etalonem v této oblasti je DropBox. Ten mi však nevyhuvoje proto, že nedovoluje nadefinovat libovolné složky, které se mají synchronizovat, což mnoho věcí zbytečně komplikuje. Online služeb, které však nabízejí tuto funkcionalitu je stále dost a tak bylo z čeho vybírat. Nakonec mě zaujaly dvě, o kterých se malinko rozepíši.

Wuala

První velmi zajímavou službou je v tomto ohledu švýcarská Wuala. Nabízí zálohování libovolných adresářů včetně uchování několika verzí zpět. Zálohování můžete naplánovat za libovolně dlouhou dobu. Zvládá synchronizaci mezi různými stroji, sdílení vybraných souborů s veřejností a chlubí se vysokou bezpečností. Nabízejí free account s 1GB prostoru, ale očesanými funkcemi. Co je ale na této službě zajímavé a čím se liší od ostatních je to, že „PRO“ účet si můžete zřídit nejen tak, že za něj zaplatíte, ale i tak, že Wuale poskytnete místo na svém disku. Například pomocí jejich aplikace vyhradíte na svém disku 10GB, odměnou za to vám budou zpřístupněny všechny PRO funkce a o stejný prostor bude zvětšeno vaše online úložiště na Wuale, tedy například o zmíněných 10GB. Když si porovnáte cenu pevných disků s cenou kterou byste platili měsíčne za podobné služby včetně těch čistě zálohovacích jako třeba Mozy, je Wuala v tomto případě cenový trhák! Podmínkou je, aby váš počítač s nasdíleným prostorem byl alespoň 4 hodiny denně online.

A k čemu Wuala diskový prostor svých uživatelů přesně používá? Pokud na Wualu uploadujete svá data, jsou nejdříve zašifrována a následně rozdělena na mnoho malých bloků. Každý blok je pak nahrán na jiné místo. Tím se má zajistit hlavně bezpečnost vašich dat. Sama Wuala má tři svá datová centra – v Německu, Švýcarsku a Francii. Na těchto datových centrech jsou vždy uložena všechna data všech uživatelů tak, aby byla dostupná nonstop. Prostor na discích uživatelů je následně využíván k uložení dalších kopií těchto bloků dat a díky tomu mohou zátěž (hlavně při stahování) ze svých datových center rozložit, službu zrychlit a zefektivnit.

Velice zajímavé a cenově dostupné řešení, zvlášť pokud chcete levně zálohovat velké množství dat. I když pocit, že má data se budou povalovat neznámo kde, neznámo u koho, byť zašifrovaná a systém se v principu zdá být bezpečný, ve mě nebudí úplně důvěru.

SugarSync

A proto jsem pro své potřeby nakonec také vybral SugarSync. Je to klasická Live Sync/DropBox alternativa, která nabízí 2GB free účet, který můžete podobně jako u DropBoxu navyšovat po 500 MB za každého uživatele, kterému SugarSync doporučíte. Pokud i vy se budete chtít registrovat s dárkem v podobě 500MB (a dopřát je i mne), použijte prosím tento odkaz. Pro běžné použití je ale i 2GB celkem dostatečné.

Tím co mě na SugarSync zaujalo jsou následující vlastnosti:

– Synchronizovat můžete libovolnou složku na svém počítači, kterou spárujete opět s libovolným adresářem na jakémkoliv dalším stroji.

– Bohatá podpora mobilních telefonů od Androida přes Iphone, Blackberry, WinMobile až po Symbian. A i pokud náhodou nemáte podporovaný mobil, můžete k datům přistoupit přes pěkné webové rozhraní pro mobilní telefony přizpůsobené.

– Svá data můžete přes prohlížeč editovat i na počítači bez nainstalované SugarSync aplikace. Slouží k tomu nástroj websync. Zatím mi to sice nefungovalo ideálně a je k tomu potřeba Java, ale jako nouzové řešení je to pohodlné pokud na nějakém souboru chce pracovat více lidí. Samozřejmě není problém si k sobě klasicky přes prohlížeč kdykoliv cokoliv stáhnout.

– Lze pohodlě nasdílet libovolné soubory a posílat odkazy lidem, kteří v SugarSync nejsou registrovaní.

– Uchovává 5 předchozích verzí daného souboru. To sice není tolik co nabízí některá konkurence, ale i 5 je z mého pohledu stále více než dostatečné.

– Pár blbinek navíc jako například streamování uložené hudby (třeba do mobilu) nebo vytváření fotogalerií z uložených fotek.

Jediné co mě u SugarSync příliš nepotěšilo je, že aplikace běžící na pozadí a starající se o synchronizaci souborů zabírá v paměti kolem 50 MB. Není to uplný drobek, ale je fakt, že Live Mesh zabíral v paměti prakticky to samé.

Pokud tedy také hledáte jak online synchronizovat soubory či zálohovat, snad Vám představení těchto dvou zajímavých služeb alespoň trochu pomohlo.

VOIP používám hlavně pro telefonování zdarma v rámci 802 sítě s rodinou, ale když jsem nedávno prohlížel ceník, nemohl jsem jejich cenám skoro uvěřit. Vždyť si vemte, volání do mobilních sítí v ČR 3,25 Kč / 3,39 Kč (mimo špičku / ve špičce) a to včetně DPH! To jsou ceny, které vám mobilní operátoři nabídnou byť do vlastních sítí až při měsíčních útratách zhruba kolem 600 Kč a spíše o mnoho víc. VOIP operátoři musí mít agresivní cenovou politiku aby v konkurenci uspěli a je škoda toho nevyužít.

Z počátku 802.cz byla mírně nestabilní, sem tam jsem musel volat dvakrát abych se domluvil, občas byly problémy s vyzváněním nebo kvalitou zvuku (vliv má však hlavně kvalita připojení). Za poslední rok jsem se ale už s ničím podobným nesetkal a má kombinace klasického telefonu v kombinaci s Linskys adaptérem funguje na výbornou. Hlas je parádně čistý, spojení stabilní, kvalita mi přijde zcela jinde než takové Skype. Teoreticky s dobrým připojením z mobilu by mohly tyto služby fungovat i přímo z mobilu s některým z dostupných klientů. S různými výsledky to již někdo vyzkoušel. Nejspíš taková je cesta, jak budeme jednou běžně telefonovat, jak budou fungovat alternativní operátoři a jediné co si budem platit bude kvalitní mobilní internet.